Organizace festivalu

OBSAH:

ÚVOD

1.          TEORIE

1.1  Co

1.2  Jak

1.3  Kdy

1.4  Kde

1.5  Základní zajištění

2.          PRAXE

2.1  Příprava

2.2  Design

2.3  Reklama, propagace

2.4  Kapely, program

2.5  OSA

2.6  Myšlenka projektu

ZÁVĚR

SEZNAM ODBORNÝCH PRAMENŮ

ÚVOD

Snad každý člověk navštěvuje kulturní akce. To, že jsme bytosti společenské se učíme již od základní školy.  Lidé mají potřebu se scházet, navštěvovat různá setkání, besedy, koncerty, plesy a jiné kulturní akce.

Jednou jsem měl na základní škole úkol napsat slohovou práci na téma: Náš sen. Napsal jsem, že bych chtěl jednou organizovat hudební festival. Tenkrát pro mě bylo neskutečné být zodpovědný, mít přehled a umět vyjednávat s lidmi. Naštěstí jsem se toho nezalekl a řekl jsem si, že není co ztratit.

Bohužel jsem neznal literaturu, která by se o dané téma zajímala. Pouze mám pár přátel, který se již o něco takového pokoušeli. Začal jsem pořádáním jednoduchých hudebních akcích a skončil jsem u složité organizaci festivalů. Nepřímo jsem pořádal spousty diskoték, plesů, koncertů,  párty a přímo jsem pořádal 2 festivaly ( + třetí nyní), 2 zábavy, několik koncertů a nesčetné množství party.

Díky mým zkušenostem bych rád bych shrnul základní prvky organizace, aby každý jiný, kdo by o to měl zájem, věděl do čeho jde a hlavně se nenechal zmást různými problémy a institucemi.

 

1. TEORIE

1.1 Co

Nejdříve si pořadatel musí uvědomit, co chce dělat. Jakým duchem bude akce pojatá. Bude to zaměřené čistě na poslouchání hudby? Bude tam další  doprovodný program? Pro jakou vrstvu lidí bude akce určena? Jak dlouho bude akce probíhat (ne čas, ale dny)? Budu to organizovat pro 10 kamarádů, 50 známých nebo 300 návštěvníků? Koho oslovím o pomoc s hlavními problémy? V jakém přibližném finančním rozpočtu akce bude?

Tyto otázky jsou opravdu nanejvýš důležité. Zjistil jsem, že akce pořádané v duchu nějaké myšlenky mají mnohem větší úspěch. Organizovat obyčejný koncert není tak zajímavé, jako organizovat benefiční koncert, či koncert na místě, kde takové akce nejsou zvykem. Lidé jsou vděční za takovou pomoc, jako je kulturní akce.

Podle mě nemusejí být tyto otázky doslovně zodpovězeny ihned. Pouze bychom si měli předběžně představit průběh akce. Podle prvních teorií projekt jistě nevyjde. Během organizace se mnoho věcí změní a je potřeba s tím počítat. Vše se vyvíjí a člověk dostává neustále nové nabídky, které nesmí odhodit jen pro jiné starosti. Proto je nutné uchovávat si zajištěné věci, ale zároveň využívat nových příležitostí. V žádném případě není dobré rušit, ať už pouze slovně, dohodnuté záležitosti. Samozřejmě je možné neustále se dohadovat, vylepšovat a promýšlet. Velice podstatné je nebát se navrhovat stále nové nápady, i když se neuchytí. V dnešní době se cení myšlenky. Práce je až sekundární. Umět vymyslet dobré řešení a systém, to je těžké a neocenitelné. Nebát se obětovat jediné myšlence čas i prostor. I z obyčejného nesmyslu se může vyklubat geniální idea. To, že se to uskuteční v praxi, je jen na pracovitosti a píli samotné osoby. S prací se už může organizátor podělit s kamarády. Jeho hlavní činností je umět rozdat práci, myslet efektivně, myšlenku uvést do pohybu a všímat si dějů kolem sebe.

1.2 Jak

Přípravný tým je neocenitelná výpomoc. Já, jakožto amatér, jsem měl přízeň spousty přátel, které jsem zaplatil jen pouhou večeří a pivem až na samotné akci. Ovšem chce-li někdo pořádat takové akce na profesionální úrovní, má to velmi složitější a hlavně finančně náročnější. Bohužel s najímáním pořadatelů nemám zkušenosti. Já jsem věřil zodpovědným přátelům. Domluvil jsem si s nimi sraz a dohodli jsme se, jaká oblast by pro ně byla nelákavější. Myslím, že stačí počet do 10-ti lidí pro organizaci festivalu. Do toho počtu samozřejmě nepočítám bodyguardy, kuchaře, číšníky a jiné dílčí činnosti.

Dále doporučuji připravit seznam termínů tzv. „přípravných setkáních." Ještě před ním je  potřeba si uvědomit odvětví, za která budou různí lidé odpovědní, hlavní jsou: reklama, tisk, design, technika, „papíry," pořadatelská činnost, finance (viz. podkapitoly níže). Též důležité je určit prostředníka mezi vším děním (informátor), který má největší přehled nad projektem. Musí být také jedna fyzická nebo právnická osoba, která bude ručit celým festivalem a akci zaštiťovat. Samozřejmě může být více funkcí na jednom člověku. Velmi důležité je rozmyslet, zda-li bude akce pořádaná fyzickou, či právnickou osobou. Podle toho máte/nemáte další práva a povinnosti. Osoba pověřená určitou funkcí nemusí sama tu činnost konat, ale je zodpovědná, aby funkce byla provedena.

Hlavní pravidlo při veškeré činnosti s akcí je: vše zapisovat. Veškeré materiály ukládat, přemýšlet dopředu, všechny finance mít na papíře (i když je to třeba jen půjčka), před podepsáním čehokoli pečlivě pročíst, nejlépe poradit se s někým, kdo smlouvě dobře rozumí.

1.3 Kdy

Termín je jedním z hlavních faktorů, který určí kolik návštěvníků dorazí. V dnešní době má každý člověk mnoho možností kulturního vyžití a je velice nepříjemné, když se setká více akcí na sobě blízkém místě v jeden den. Nejprve si člověk má uvědomit, jak dlouho bude přibližně trvat příprava festivalu. Chce-li dělat kvalitní reklamu, je třeba mnoho času. Například, aby se domluvila reklama v časopisech, radiu, novinách a na mnoho místech. Myslím, že minimální čas je 3 měsíce, ale lepší je, když je času více (já začal půl roku dopředu a bylo to napoprvé akorát). Během přípravy si člověk vzpomene na tolik věcí, co mohl zařídit, ale bohužel může být již pozdě. Proto raději více času. Reklama hraje na datum velkou roli.

Další faktor je období, ve kterém se má akce uskutečnit. Není vrchol sezóny, tudíž by bylo jisté, že bude akcí mnoho? Nebo jsou prázdniny, svátky, kdy bude mnoho lidí na dovolené? Jako třetí faktor je samotný datum. Organizátor by si měl projít informační weby a kanály, zda-li se již nekoná nějaká velká akce.

Musí také počítat s tím, že se může cokoliv zkazit a datum bude potřeba změnit. Například nečekané problémy s pronájmem prostoru, počasí nebo nemožné stihnutí přípravy.

1.4 Kde

Vymyslet ten nejvhodnější prostor pro konání akce je velice komplikované. Raději známé prostory, kde se již akce konají, nebo dát přednost novému prostoru, kde by mohla začít nová tradice? Nebylo by lepší, aby byla akce venku? Je potřeba předložit všechna pro a proti, jestli venku, vevnitř, doma nebo daleko. Venku je problém s pódiem, případným oplocením a hlavně nejistým počasím, ale je to pod širým nebem a to je přeci nádherné. Uvnitř je problém s pronájmem sálu, možnosti poničení prostoru, omezená kapacita, ale naopak jistota, že akce vůbec bude a také je větší bezpečí proti poničení aparatury a nástrojů.

Na blízké místo může člověk kdykoliv dojet, ale je možné, že daleko budou příhodnější podmínky pro organizaci. Musíme si dopředu připravit více prostorů a začít obvolávat, lépe objíždět, majitele. Nebude-li jim vyhovovat termín, tak mít dopředu připravený jiný. Hlavně si připravit slušný a na úrovni podaný proslov o myšlence a přínosu projektu. Nejvhodnější je, když prostor vlastní nám známý člověk, tím odpadne mnoho dalších starostí.

1.5 Základní zajištění

-        Hudba: vyhledat kapely, domluvit se na ceně a neustále být s kapelníky v kontaktu a dávat jim informace o veškerých změnách. Zvukař je velmi drahá a problematická funkce, proto se zde nejvíce osvědčí známosti (doporučuji nikdy nezapomenout oficiálně poděkovat zvukaři, je to velmi náročná funkce). Také je užitečné domluvit s kapelami univerzální nástroje pro všechny, aby se večer zbytečně neprodlužoval zvučením (hlavně bicí).

-        Sál: připravit rozmístění aparatury, židlí, stolů atd., výzdobu (nejlépe, když má na starosti zvláštní skupinka lidí), plán podia pro program i kapely, alternativní vchody proti podvodníkům, občerstvení, V.I.P. prostory, bezpečnostní opatření (únikové východy), cedulky zákazů a povolení a ještě zjistit umístění pojistek a získat kontakt na zodpovědnou osobu pronajatého prostoru.

-        Lidé: domluvit bodyguardy, pořadatele, lidi u kasy, nosiče aparatur, V.I.P návštěvy, hasiče, moderátory, zdravotníka a informovat místní policii o konání akce.

-        Papíry: osa - pouze pro zastupované autory (viz. podkapitola 2.5), nájemní smlouva, daň městu, daň státu (pouze od určitého přijmu osoby nebo  pro akce necharitativní), daň ze vstupenek, nákupní lístky uchovávat pro doložení sponzorům, smlouvy s kapelami, honoráře pro účinkující, doporučuji dále zjistit si veškeré požadavky města, každé má jiné. Dále pro sponzory smlouvu o reklamě, přijetí nepeněžního resp. peněžního daru, paragony (nejlépe jako DPP).

-        Sponzoři: věcní i finanční jsou vždy vítáni (například jako hodnotné ceny pro významné návštěvníky), také se zde velmi osvědčí dobré známosti, důležitá je i komunikační dovednost, nezapomínat přečíst podrobně papíry, dodržet je přesně a být se sponzory v kontaktu.

-        Vstupenky: musí být očíslované, na silném papíře, orazítkované městem, několikrát překontrolovat před tiskem chyby, nezfalšovatelné, musí mít kontrolní ústřižek (příloha A). A poté doporučuji vytvořit vrácenku (například: razítko).

-        Program: dobře se musí promyslet dostatečný čas, vymyslet popřípadě mezi-program, náhradní verze, vše prodiskutovat s moderátory a doporučuji tisknout podrobnou strukturu programu i zjednodušenou.

-        Reklama: vytvořit plakáty, které budou přehledné a zároveň zajímavé, vytisknout je v dostatečné velikosti např. na školy, vývěsní plochy - některé jsou placené, některé ne, nosit na různá setkání, akce, prostory, kde se pohybují lidé. Dále je užitečné vytvořit prezentaci o akci (promítání na kulturních akcích), protože když je prezentace kvalitní, tak velmi zapůsobí. Náročné je najít levný tisk s dostatečným, nejlépe barevným, tiskem min. formátu A3. Dále dodat plakáty (nebo bannery) na co nejvíce webových stránek, nebo rozeslat po e-mailech. Komunikace s designérem je velice častá a důležitá. Každý drobně vylepšený detail může silně pomoci.

2. PRAXE

-   shrnutí organizace festivalu SpringFest 2008

2.1. Příprava

S kamarádem připravovat malý festival, zvaný Life Party, kde by vystoupily čtyři skupiny a to v jedné sousední vesničce na koupališti pod širým nebem. Přípravě se moc nedařilo, datum byl mnohokrát pozměněn a hrnulo se na mě příliš věcí, kterým jsem ještě nerozuměl. Poprvé jsem se setkal v praxi s formálními výstupy před lidmi, jako je starosta, či majitelé firem a s různými žádostmi na formální úrovni. Pomocníci mi odpadali, bál jsem se spousty problémů a už jsem neměl nervy to dokončit, tak jsem to vzdal.

V létě 2007 na CSM (Celostátní setkání mládeže) v Táboře jsem slíbil jednomu kamarádovi z dalekého kraje, že mu zorganizuji koncert, protože mě hudba jeho kapely velmi zaujala. Čas utíkal a na podzim jsem se dal, já neschopný 17tiletý kluk do práce. Řekl jsem si, že když už by měla přijet hrát kapela, tak by jich mohlo být více. Napsal jsem pár kapelám, které jsem znal a jen se optal, zda-li by měli zájem hrát na festivalu, který chci zkusit připravit, aniž bych ještě znal datum. Kapely nebyli proti a tak jsem se teprve nyní rozhodl, že opravdu uspořádám hudební festival, přičemž tu zodpovědnost, co jsem si na sebe vzal, jsem si ještě neuvědomil.

Vymysleli jsme s kamarádem, který ještě nevěřil, že se mi něco takového podaří,  název akce: „Winter Fest" a to proto, že žiji v horách a nic takového tu nemáme. Dlouho jsem sbíral mnohé informace od kamarádů, kteří již organizovali akce na této úrovni. Když jsem obvolával známé a zjistil, kam až by mohla dojít reklama, tak jsem usoudil, že není možné ji udělat opravdu kvalitní do termínu a tak jsem chtěl akci posunout. Bohužel by se to krylo s mnoha jinými akcemi a tak jsem termín přesunul až na 12. Dubna. Toto jsem rozhodl již na začátku listopadu. Samozřejmě se tedy musel změnit i název.

Nastalo shánění prostoru. Toužil jsem to uskutečnit u nás, protože se u nás nekonají žádné akce tohoto typu a mohla by to být perfektní novinka. Přímo v mém městě není žádný sál, tak jsem šel do sousední vesnice, tam akci odmítli. Zkusil jsem to tedy v další vesnici, kde to vypadalo nadějně. Starosta je otcův přítel. Poslal jsem mu informační e-maily, jak si to představuji, dokonce otec s ním o tom několikrát mluvil. Původní představa byla spíše malý koncert 2-3 skupin. Již jsem si vše představoval, jak to bude v té vesnici probíhat a jak to bude vypadat, ale bohužel, ani po dlouhém čase se starosta neozýval. Po optání se omluvil, že prý se ozve, ale nikdy se již neozval. Nerozuměl jsem tomu a tak jsem přešel dále, kde již úspěch byl.

Ve Vysokém n./Jiz. je divadlo, které je využíváno pouze pro akce divadelního spolku. Po jejich schůzi se usnesli, že to zkusí přijmout i po špatných zkušenostech s pronájmem sálu někomu jinému. Tedy získal jsem místo a čas. Ještě se mi podařilo zajistit ubytování na faře aby měli návštěvníci možnost na místě přespat. Nyní mě tyto jistoty nutily akci opravdu uskutečnit i když jsem si sám často nevěřil. Byla to spíše taková velká idea v mé hlavě. Nosil jsem ji a ani jsem si neuvědomoval, co vše to obnáší. Naštěstí se problémy valili postupně, ne naráz, a tak jsem je dokázal řešit. Teprve krátkou dobu před festivalem jsem si naplno uvědomil, jakou zodpovědnost jsem na sebe dal a nesmírně jsem Bohu děkoval, že mi s tím chtělo pomáhat tolik lidí.

Mám 2 kamarády, kteří tyto akce již pořádali a rád jsem si všechny jejich zkušenosti od nich vyslechl. Jeden kamarád se díky jím organizovaném festivalu dostal do dluhu 120 tisíc a přišla na něj exekuce. Nebylo mu ani 18 let. Přestal na čas chodit do školy, aby to zaplatil. I to se může stát.

Je potřeba myslet na všechny možné varianty, zjistit všechna práva a povinnosti s tím souvislé. Stát má mnoho požadavků, které zřídkakdy kontroluje (myslím si, že kdyby žádal pouze základní věci a ty kontroloval, tak by vše šlo lépe). Musel jsem neustále vědět, jak akci zaplatit, pokud by nikdo nepřišel. Celou zimu jsem vydělával peníze jako učitel lyžování, abych měl aspoň trochu jistotu, že se festival z části zaplatí. Dnes vím, že jsem si tenkrát vydělal na třetinu nákladů festivalu, přičemž tenkrát jsem myslel, že jsem svými penězi ručil za celý festival.

2.2. Design

Oslovil jsem kamaráda, který se v této oblasti trochu orientuje a něco podobného studuje. Umí vytvořit různé reklamní materiály a to v perfektní kvalitě, ale jeden velký problém nás stále doprovázel a tím byl čas. Všechno dlouze trvalo, proto potřeboval co nejvíce dopředu všechny informace oznámit. Když po dlouhé době vytvořil první verzi plakátu, tak se mi moc líbila, ale stejně jsem cítil, že by to mohlo být lepší. Konečných verzí plakátů bylo nakonec kolem 15ti. Měnili jsme spousty detailů, ale i důležitých faktů.

Krom plakátů, které byly v mnoha verzích na tisk, také vytvářel: webové stránky, vstupenky, šablony, cedulky pořadatelů, banner, potisky CD, děkovné papíry, poukázky, spousty drobností a video-prezentaci. Po festivalu vytvořil originální CD s fotkami a mp3 na prodej. Komunikoval jsem s ním každý den. Propracovávali jsme „vzhled festivalu" do posledního detailu.  Obešel jsem mnoho firem, které by mohli tisknout plakáty, nakonec je tiskl kamarád na škole, tudíž za levný peníz ve velké kvalitě. Webové stránky byly též propracované. Byly v nich sekce: úvod, aktuality, vstupenky, ubytování, program, fotky, guestbook, mapa, organizace, tudíž každý člověk se mohl o festivalu dozvědět mnoho informací a mohl být neustále informován o novinkách.

Design je důležitý, podvědomí člověka dělá divy a aniž by si to uvědomil, nebo to chtěl,  tak něco mu v hlavě zůstane, protože to zaujme jeho cit k umění, je to sladěné a atraktivní. Správně vyrovnané.

2.3. Reklama, propagace

Reklamou festivalu jsem žil. Ať jsem byl kdekoliv, v podstatě v každém mém rozhovoru byl zmíněn SpringFest. Nejlepší reklama je, když si o tom začnou kamarádi mezi sebou povídat. Rozmisťoval jsem plakáty, bannery či odkazy na web všude, kde se na internetu dalo. Proseděl jsem kvůli tomu desítky hodin u počítače, denně minimálně jednu hodinu, jinak někdy až čtyři.

Plakáty se tiskly po mnoha várkách, protože neustále přibývaly nové verze. Udělal jsem s kamarádem 4 plakátovací cesty, dohromady kolem 400km. Vytiskli jsme si podrobnou mapu všech obcí v okruhu cca 20km od Vysokého a postupně města objížděli. Plakáty jsem posílal do různých míst v republice, kde jsem někoho znal. Dále jsem dal plakáty do základních i středních škol a poslal je na mnoho vysokých škol. Akce byla propagovaná v různých časopisech v novinách a v městských zpravodajích. Také jsem dělal rozhovory do 2 radií. Tato práce musí být pro člověka zábava, jinak to nelze. Využít každou volnou chvíli k informování okolí, co se chystá.

Rád bych podotknul, že druhý ročník festivalu se dostal i na obrazovky ČT1 a to z důvodu myšlenky celého projektu, o které budu ještě psát.

2.4. Kapely, program

Výběr kapel byl velký oříšek. Dlouho jsem je hledal. Psal jsem různým kamarádům, jestli by o nějaké nevěděli. Nějaké kapely souhlasily a pak museli odmítnout a některé zůstali. Dokonce jedna kapela odmítla týden před akcí, kvůli nemoci. Naštěstí během přípravy se samo od sebe ozvalo mnoho kapel, že by chtělo zde také vystupovat, tak jsem našel náhradníka. Všechny hrály samozřejmě jen za „cesťák," tj. proplacený benzín a zdarma občerstvení. S kapelami je třeba hodně komunikovat a dozvědět se o nic co nejvíce. Posílat informační e-maily ohledně změn, správně udělat časový rozpis. Mezi kapelami jsem měl 30minut i s mezi-programem. Během večera jsem zajistil taneční vystoupení, slosování vstupenek o ceny, což byla další velká přítěž akce a barmanskou show, která bohužel odpadla a tak byla nahrazena show Mr. Popelino. Chcete-li, aby byla akce platná a úspěšná, nezbývá nic jiného, než akcí žít, mít ji rád.

2.5. OSA

Ochranný svaz autorský. Kapitola „sama pro sebe." Díky zkušeností s tímto projektem jsem dostal i zkušenost s touto organizací. Budu postupovat chronologicky.

Věděl jsem, že něco takového existuje. Sami mi volali, že musím vyplnit jejich formuláře. Přečetl jsem si na jejich webu mé práva a povinnosti a usoudil jsem, že je vyplňovat nemusím. Napsal jsem jim to a již mě neodpověděli. Po půl roce mi přišel dopis, že mám (zjednodušeně napsáno) zaplatit 4000Kč za sebe-obohacení, jinak situaci bude řešit soud. Volal jsem tam a několik dní situaci po telefonu řešil s výsledkem, že mám správně platit 250Kč. Ano, udělal jsem malý přestupek, který se týkal jejich práv.

Druhý rok jsem si na to dal pozor a vše udělal tak, aby nebyly problémy, dopředu jsem jim o všem napsal. Po akci mi přišel dopis, že (zjednodušeně napsáno) musím platit 1900Kč. Tentokrát jsem jim jen poslal e-mail, jak je to možné, uznali to a placení zrušili. Je toto normální? Bohužel v této sféře ano.

Jak to tedy s autorskými právy je? Napíši jen to, co se týká živých vystoupení. Pokud skladatel složí píseň nebo hudbu a veřejně ji interpretuje, tak není nikde problém, i kdyby ji zpíval nebo hrál jiný člověk či kapela: "Pokud budou užita jen díla nezastupovaných autorů nebo děl již nechráněných autorů, licenční smlouva se neuzavírá." (2, http://www.osa.cz/page2.php?t=73) Problém začíná, když se někdo zaregistruje u OSY. Od této doby musí za jakékoliv interpretování této písně jím složené platit, i kdyby ji hrál on sám: "Jde-li o díla zastupovaných autorů, obdržíte od OSA návrh licenční smlouvy, ve kterém vám dle sazebníku V nebo M nebo O vyčíslíme výši autorské odměny." (1, http://www.osa.cz/page2.php?t=73)

Samozřejmě je přirozené, že má člověk platit, když zpívá veřejně cizí píseň, ovšem extrémní situace je, když zpívá skladatel svou píseň, nevyžaduje vstupné a přesto musí platit. Vstupné od 0kč do 30kč  je formulování jako vstupné za 30kč, jak je možné se dočíst v sazebníku.

A další mnou nepochopená věc je, že výše, jaká se OSE vyplácí, není vůbec regulovaná tím, kolik se hraje skladeb a jaké se hrají skladby. Jediné, co platbu ovlivňuje, je výše vstupného na akci a počet návštěvníků (3, http://www.osa.cz/page2.php?t=98). Dále pořádá-li někdo v ČR nějaké veřejné hudební vystoupení, tak by měl o něm OSU informovat, i když ví, že jí nemusí nic vyplácet. Nakonec peníze, které OSA získá, by se měli vrátit skladateli.

2.6. Myšlenka projektu

Celý festival byl a stále je regionálně populární díky své myšlence. Co jsem dal jako smysl SpringFestu? Je to nejen křesťanský hudební festival, jehož prioritou je informovat mezi sebou lidi vyznávající různé myšlenky a postoje k dnešnímu světu. Na akci spolupracují věřící i nevěřící lidé, zejména mládež, různého vyznání.

Vybíral jsem schválně kapaly jak vyznávající křesťanské hodnoty, tak bez vyznání. Na podiu vystupoval katolický kněz, který mluvil o poselství křesťanství pro dnešní svět, dále nevěřící člověk, který mluvil o svém vztahu k církvi. Všichni věděli do čeho jdou a chtěli poznat ten tzv. „svět druhých."

3. ZÁVĚR

Zpětně jsem četl knihu Manažer 21. století od autorky Di Kampové. Vzhledem k tomu, že celý život pracovala v oblasti vzdělání a rozvoj manažerů, tak mohla knihu pojmout opravdu prakticky a užitečně. Vyzdvihl bych její myšlenku, že důležitým rysem pro utváření osobnosti, která chce být schopným organizátorem, je její vlastní myšlenkový přístup ke světu.  Jak ona sama píše: „Převzít kontrolu nad tím, jak smýšlíme o různých věcech, a naučit se používat různé způsoby myšlení, jsou životně důležitými předpoklady vynikajícího vedení lidí. V našem seznamu kvalit máme: mít vizi, uvědomovat si současnou realitu, myslet systémově a pozitivně." (1, s. 84) Díky mým zkušenostem s ní musím souhlasit.

Rád bych ještě podotknul, že akce vyšla bez velkých problémů. Dorazil dostatek návštěvníků a ozvěny po něm jsou dosud jen pozitivní. Pochopil jsem, že slova bez skutků nemají žádnou cenu. Dnešní lidé víc namluví, než potom dělají. Člověk má dnes velké možnosti, jen si je uvědomit, a proto bych byl rád, kdyby lidé nemarnili čas řečmi, ale stoupli si čelem k problému. Mně se splnil jeden sen a zároveň jsem měl možnost pomoc druhým. Ideální kombinace.

 

SEZNAM CITOVANÝCH ODBORNÝCH PRAMENŮ

1.KAMP, Di. Manažer 21. století. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000, ISBN 80-247-0005-0. Část 2., Změňte se, kapitola Způsob vašeho myšlení, s. 84.

2.Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním [online].  Praha : Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s., [17. 11. 2009]. Oddíl Uživatelé. Část Veřejné provozování: heslo Koncert populární hudby. Dostupné na: http://www.osa.cz/page2.php?t=73

3.Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním. OSA - Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním [online]. Praha : Ochranný svaz autorský pro práva k dílům hudebním, o.s., [17. 11. 2009]. Oddíl Uživatelé. Část Veřejné provozování: heslo Sazebníky veřejného provozování. Dostupné na: http://www.osa.cz/page2.php?t=98, http://www.osa.cz/upload/sazebnik_m_zive_provozovani_hudebnich_del_do_3000_osob.pdf